Aurélie Châtelainovou zabil terorista po nezdařilém útoku. Chtěl jen její auto.

Aurélie Châtelainovou zabil terorista po nezdařilém útoku. Chtěl jen její auto. Zdroj: Facebook

Dojemný příběh i ostuda Francie: Na jednu oběť teroristů se zcela zapomnělo

Na Nový rok dostaly některé oběti loňských teroristických útoků v Paříži státní vyznamenání, prezident François Hollande včera uctil památku lidí zabitých před rokem v útocích na Charlie Hebdo. Medaile předtím obdrželi i tři muži, kteří zmařili srpnový pokus o útok v rychlovlaku z Nizozemska. O všech obětech atentátů se mnohokrát psalo, natočily se stovky reportáží. Ale jedna oběť zůstala zcela mimo pozornost úřadů i médií – dvaatřicetiletá cvičitelka fitness Aurélie Châtelainová, kterou alžírský islamista Sid Ahmed Ghlam zabil 19. dubna.

Osud Aurélie připomněl až toto úterý její otec Jean-Luc Châtelain v rozhovoru pro francouzské rádio Europe 1. A úřadům se jeho vyprávění zcela jistě neposlouchalo dobře, zvláště když jeho slova okamžitě přebrala i další média.

Podle reakcí na sociálních sítích se na Aurélii zapomnělo možná i proto, že byla jednotlivou obětí, zatímco při atentátech loni v lednu zahynulo v Paříži 17 lidí a v listopadu dokonce 130. Navíc teroristovi se útok ve Villejuif ani nezdařil.

Aurélie Châtelainová pocházela z Caudry na severu Francie a loni v dubnu jela do Paříže na školení pilates. Jen několik hodin před svou hrdinskou smrtí napsala na Facebooku, jak se na to těší. Jenže ve Villejuif, což je předměstí francouzské metropole, se jí terorista, který tam neúspěšně zaútočil na dva kostely, pokusil ukrást auto. U toho ji zastřelil. Mladá žena byla matkou pětileté holčičky Juliette.

Pan Châtelain chtěl nějak památku dcery připomenout, požádal o to starostu Villejuif i další úřady a instituce, ale nepochodil. Zatímco oběti masakrů v redakci Charlie Hebdo či listopadových útoků v Paříži obdržely vyznamenání, osud Aurélie byl zapomenut. „Jsem velmi zklamaný postupem úřadů, ostatní dostávají vyznamenání, moje dcera nic,“ řekl rádiu Europe 1. „Doufám, že to vyřeší prezident Hollande dříve, než se odhodlám napsat přímo jemu.“