Ombudsmanka Anna Šabatová

Ombudsmanka Anna Šabatová Zdroj: Ladislav Němec / Mafra / Profimedia

Ombudsmanko, šíříte lži a urážíte, píší zaměstnanci uprchlického tábora v Bělé-Jezové

Ombudsmanko, pochybuji o objektivitě vašeho šetření, pokoušíte se šířit nenávist a zdiskreditovat zaměstnance z Bělé–Jezové. Urážíte práci všech zaměstnanců tábora. A nevadí vám, že sem politici jezdí jako do Zoo. To jsou některá z vyjádření zaměstnanců tábora v Bělé-Jezové na adresu ombudsmanky Anny Šabatové, které zveřejnili v otevřeném dopise. Na jeho existenci upozornil jako první server Česká justice.

Pracovníci Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové tak reagují na článek ombudsmanky na s názvem „Šabatová: Personál v Bělé je laxní, za špatné podmínky může vedení i Chovanec“, v němž ombudmanka kritizovala personál zařízení za chování k imigrantům. Článek vyšel na aktualne.cz, odpověď nyní na stránkách Správy uprchlických zařízení MV.

"Po přečtení výše uvedeného článku si dovoluji pochybovat o objektivitě celého šetření a uvedených informací. Publikování závěrů šetření (probíhalo 1 den) v médiích a tisku by se dalo považovat za pokus o šíření nenávisti a zdiskreditování zaměstnanců v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové,“ píše v dopise zástupkyně kolektivu zaměstnanců Anna Černá.

„Důrazně se ohrazuji proti Vašemu výroku „personál v Bělé je laxní“ (přeloženo: lhostejný, povrchní, neodpovědný, beroucí vše na lehkou váhu), domnívám se, že by se to dalo vysvětlit i jako urážka práce všech zaměstnanců, každé uklízečky, údržbářů, sociálních pracovníků, pedagogů volného času, ubytovatelů, pracovníků stálé služby a všech, kteří se podílejí na chodu tábora.“

Autorka píše, že za 10 let, co zařízení funguje, se pracovníci bez problémů postarali o uprchlíky z bývalé Jugoslávie, z Kosova a Albánie, migranty z Afriky, bývalých států Sovětské svazu a dalších zemí, mezi nimiž byly i spousta dětí. „V posledních měsících je situace velmi vyhrocená, ale i tak děláme všichni, co je v našich silách, abychom situaci zvládli, avšak děláme to, a můžeme to dělat, pouze v mezích zákona, v mezích etického kodexu sociální práce a k tomu se musíme vyrovnat se svou vlastní empatií.“

Černá upozorňuje na důležité okolnosti, které v článku zmíněny nebyly. „Proč nejsou terčem Vaší kritiky nedůstojné a mnohočetné návštěvy ze strany některých politiků v našem zařízení, které naprosto nedůstojným způsobem chodí sledovat zadržené migraty za plotem… omlouvám se za ten výraz, ale s nadsázkou se dá říci, že k nám chodí jako do ZOO… Proč není v článku informace o tom, že všechny děti jsou po příchodu očkované (např. proti dětské obrně, která je zvláště v Sýrii, rozšířenou nemocí), proč není uvedeno, kolik je mezi migranty kardiaků, diabetiků apod., kteří u nás dostávají nutné léky, inzulin a dietní stravu?“

Černá také dodává, že v článku Šabatové nebylo ani slovo o tom, že děti mají v táboře školu, školku, výtvarnou dílnu, dětské centrum a péči odborně vzdělaných pedagogů volného času. Ke kritice ombudsmanky ohledně využívání tlumočníků zase připomíná, že sehnat tlumočníky se znalostí darí, farsí, hindu, urdu, paštu apod. je velmi obtížné, což Šabatová musí vědět.

„Kdyby Vaše šetření v našem zařízení probíhalo profesionálně, tak by Vám tyto skutečnosti byly známy. Mimo jiné by Vám bylo známo, že informace o možnosti právního poradenství je jednou z mnoha, kterou klienti dostávají bezprostředně po přijetí. Souvisí to právě s tím, že svoji práci chceme dělat a děláme na profesionální úrovni… Informace uvedené v článku nejsou vyvážené a nerespektují obě strany,“ píše Černá.

„Zaměstnanci jsou po útocích v médiích, výrocích o tom jak jsou negramotní, urážejících nepravdách o tom, jak nechávají běhat bosé, hladové děti po táboře apod. vystaveni velkému psychickému tlaku, a přesto dělají svojí práci tak, jak nejlépe to jde.“

„Dehonestující články se nás nedotýkají pouze pracovně, ale i osobně… Jak je asi mámě, která přijde po 12 ti hodinové směně z práce a musí vysvětlovat svým dětem, že v práci nikomu neubližuje?“ píše Černá.

„Rozumím některým Vašim výhradám k chodu tábora, ale domnívám se, že směřovat svoji nelibost nad tímto stavem proti zaměstnancům tábora a jejich vedení není spravedlivé. Spravedlivé jednání od ombudsmana ovšem opravdu očekávám. Nebylo lépe směřovat síly a iniciativu na zjednání nápravy směrem k zákonodárcům?“ píše se ke konci otevřeného dopisu