Bar, který neexistuje – večer co večer se tenhle prostor zaplní lidmi, láká je atmosféra a skvělé pití

Bar, který neexistuje – večer co večer se tenhle prostor zaplní lidmi, láká je atmosféra a skvělé pití Zdroj: Archiv

Brno se stalo gastronomicky nejzajímavějším místem země

Připouštím, možná je to jen subjektivní pocit, ale trvá už nějaký čas a stále se stupňuje: Brno se mi jeví jako gastronomicky nejzajímavější místo v naší republice. Jídlo a pití se tu stávají hlavní atrakcí a důvodem vážit do Brna cestu.

Těžko dopátrat, kdy se to stalo. Je to už pár let, co se začalo s neskrývaně pozitivními emocemi líčit umění šéfkuchaře Michala Götha, který velel kuchyni restaurace U kastelána. Dnes už Göth čaruje úplně jinde (v restauraci hotelu Miura v Čeladné) a Kastelán už není, nicméně v Brně to žije čím dál radostněji. Nesporně na tom má podíl fakt, že se před dvěma lety dostala brněnská restaurace Koishi na první příčku Maurerova výběru Grand restaurant.

Na vrchol se tenhle podnik vyšplhal po třech letech existence a od té doby se naprosto bezpečně drží v Top 10, hosté sem jezdí z daleka a mají proč. Upřímně, neznám v Praze restauraci podobného formátu: originální, a přesto ne snobskou, náročnou, a přitom vlídnou, nesmírně kreativní a stále sázející na skutečné a základní chutě. Je to ideální kombinace – každé sousto připravené šéfkuchařem Petrem Fučíkem dokáže překvapit, a přitom si po první návštěvě můžete připadat jako vždy vítaný štamgast.

Vysoká koncentrace kvality

Předpoklad pro úspěch takového podniku je ovšem – mimo jiné – i v tom, že v tom restaurant Koishi není sám. Centrum Brna projdete volným krokem za půl hodiny, a pokud víte, kudy si namířit, narazíte na spoustu míst, která stojí za zastávku. Třeba Pavillon, kam se přesunul Göthův tým od Kastelána, rodinné bistro Franz, skutečně italské restaurace Castellana a Il Mercato nebo pár kroků od Koishi restaurace La Bouchée a trochu stranou Valoria nebo Borgo Agnese.

A pak těch možností, kde si dát dobrou kávu – Coffee Fusion, V melounovém cukru, Mitte, Coffee Industra, Café Era… Umějí tu i pivo na stojáka, a hlavně posezení u panáka. Brněnské bary už jsou legendární – zejména Bar, který neexistuje a Super Panda Cirkus. Ten první před Vánoci oslavil druhé narozeniny, ten druhý funguje od léta. Oba provozuje stejná parta a lidi to nesmírně baví, ostatně na otevření Pandy půjčili nemalé peníze štamgasti Baru, který neexistuje. Ale to by bylo na samostatnou story.

Turista, jenž neexistuje

Jasně, i v Brně postávají na náměstí chlapi v kápi, kteří vás budou lákat na zaručeně autentické posezení v historickém sklípku s „gulášem se šesti“, avšak ve srovnání s Prahou jsou to jen promile vad na kráse. Paradoxní výhodou Brna totiž je, že není zaneseno turisty (nic proti turistům), a tím pádem se tu dělá gastronomie pro tuzemce. A nejde jen o ceny, ale především o přístup. V Brně je vysoká koncentrace podniků vedených lidmi, jež jejich byznys skutečně baví. Samozřejmě že jim jde i o kšeft, vydělávat se musí, v tom tkví podstata obchodu, ale kromě toho taky člověk musí vědět, co, proč a pro koho dělá a co mu to kromě výdělku přináší. Jistou roli tu nesporně hraje i tzv. brněnský mindrák (Brno skutečně miluju!), Brno prostě nikdy nebude Praha, jenže o to víc se tu snaží, což pro Prahu platí jen místy. Mindrák může být dost dobrá motivace.

A ještě jedna milá brněnská pozoruhodnost. Zdejší funkcionalistické klima prosáklo zdmi, jen málokterý podnik tu vypadá vysloveně blbě. A když už není designově dotažený, má alespoň atmosféru. Nevím, jak se ujal brněnský projekt, jenž měl nalákat turisty na funkcionalistické památky. Dost se do něj investovalo, i mapky se vytiskly. Když jsem se jich tuhle v létě domáhala, řekla mi vlídná paní na turistických informacích, že mi všechno poskytnou a vyloží v galerii. Tam bylo pro jistotu celý měsíc zavřeno. Vydala jsem se tedy bez mapy a místo památek zkoumala gastronomické podniky. Od té doby jsem si to několikrát zopakovala a pořád to stojí za to.

Recept: Fosforeskující je nejlepší barva

Brno bylo vždycky osobité, platí to i pro to, co se tu pije. V baru Super Panda Circus vám naservírují třeba Himálajskej trek, Něco jako první sex, Sloní apokalypsu, Krásu v pohybu, Prázdnej orchestr nebo drink s pravdivým názvem Potřebujem pevnej bod. Zdejší barmani vědí, co dělají, takže následující řádky nejsou nic pro amatéry, ale pokud se na to cítíte, tak do toho. Potřebujete Olmeca altos blanco (4 cl), shizo cordial (3 cl), lime fresh (2 cl), použijte třídílný shaker, shake, bez double strainu, cocktail glass, zástřik citrónovou kůrou. Hotovo dvacet.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu Gurmet. Text byl také publikován v tištěném Reflexu č.2/2015.