Dokumentární film Camerona Crowea oslavuje dvacet let existence jedné legendy ze Seattlu.
Pearl Jam Twenty
režie: Cameron Crow
čas: 120 minut
vydalo: Sony Music, 2011
Kromě spousty vynikající muziky přináší film Pearl Jam Twenty sblížení se životem Pearl Jam. A nevyhýbá se ani úplným začátkům s Andy Woodem, tragédii v publiku, kdy na festivalu v Roskilde zemřelo devět fanoušků. Či následným vyrovnáváním se především frontmana a zpěváka Eddieho Veddera s faktem, že se to stalo právě při jejich koncertu. Tyhle momenty působí ve filmu mezi divokou hudbou jako brzda, zpětná síla, co vás přiková do křesla. To, na co se "PJ" i díky hudbě snaží už několik let zapomenout, najednou v dokumentu znovu ožívá.
Když Eddie Vedder stojí v šoku na podiu s vyděšeným nepřítomným výrazem na tváři, když má o pár minut později v očích slzy a musí reagovat na dotazy okolí. Když se snaží znovu vstát a zkouší znovu koncertovat. Když Chris Cornell ze Soundgarden vzpomíná na Andyho Wooda, prapůvodního zpěváka kapely (v té době ještě Mother Love Bone), jenž zemřel po předávkování heroinem. A suše konstatuje: "Tehdy jsem si říkal, tak tohle je konec nevinnosti naší branže." Naštěstí se ale objevil Eddie Vedder, dokonalá náhrada za excentrického blázna Wooda.
Dokument Camerona Crowa poodhaluje vlastně zákulisí vlny grunge, která v 90. letech zasáhla celý svět. Nirvana je tehdy (neprávem) obviňovala ze zaprodanosti, Pearl Jam nakonec jako jediní smrt stylu grunge přežívají úspěšně dodnes. Dokument Twenty nedělá z muzikantů žádné modly, ale ani oběti. Nechává je vyprávět a vzpomínat, Eddie Vedderovi třeba znovu vloží do ruky demonahrávku, která mu pomohla na cestě k Pearl Jam a kterou vyrazil dech celéme Seattlu. Jeho hlas tam oslavovali jako zjevení.
Film vznikl z 1200 hodin nesestříhaného a nikdy nezveřejněného materiálu - fanoušek Pearl Jam si tu vyloženě smlsne na záznamech z prvních koncertů, ze zvukových zkoušek či zákulisí kapely na cestách. Cesta dvacetiletým životem Pearl Jam ukazuje jejich vývoj osobnostní i hudební - od hledání vlastního muzikantského stylu po vyhranění se vůči světu masových médií, který podle vlastního přesvědčení Pearl Jam nikdy k úspěšné kariéře nepotřebovali. Čas jim dal nakonec za pravdu.
Jejich jediným videoklipem byl po dlouhá léta Jeremy a na MTV se objevili vlastně výjimečně jen v kultovním pořadu MTV Unplugged. I tenhle koncert ostatně naleznete na DVD, stejně jako jedno z mnoha setkání s Neilem Youngem na společném podiu. Jeho obsahem je především chronologie dvaceti let poctivého koncertování, komentáře ponechal Crowe výhradně muzikantům a několika fanouškům. S kapelou se režisér a původně hudební publicista potkal již při natáčení filmu Singles, kde se Pearl Jam mihli a jsou částečnými autory soundtracku.
A přestože ve filmu Twenty zůstal Cameron vůči muzikantům absolutně nekritický, ono se to k dokumentu o PJ tak nějak hodí. Nebyl myšlený jako sonda do jejich běžného života, ten tam ani nehledejte. Žádné hádky, žádné odhalování manýrů, manželských problémů a podobně. U Pearl Jam ostatně osobní skandály snad ani nikoho nezajímají. Tenhle film je výlučně o muzice a výjimečné kapela, která si dokázala vytvořit výjimečně loajální fanouškovskou masu. Divákovi přináší ze Seattlu jednoduchý vzkaz: Za žádnou cenu neztrať svůj vlastní hlas.
