Více než symbolicky zemřel v pátek bývalý ministr financí Eduard Janota (59). Stalo se tak při tenisu s přítelem na Litoměřicku. Přestože Janota byl většinu svého života jen vysoce postaveným státním úředníkem, zaslouží si mimořádnou pozornost. Právě více podobných úředníků totiž Česká republika potřebuje.
Janota byl typickým představitelem správného úředníka, který prodává státu svoji kvalifikaci, erudici a odbornost, bez ohledu na to, zda se mezitím vyměnila vláda. Za pomoci podobných lidí (pokud se samozřejmě nezpronevěří nějakému totalitnímu či autoritářskému režimu) se buduje výkonná státní správa, která je naprosto nezbytná, aby fungovaly některé mechanismy státu.
Eduard Janota například tímto způsobem dokázal připravit mnoho státních rozpočtů pro ministry financí jak pravice, tak levice. Pozoruhodná na něm nebyla jenom jeho otevřenost, spontánnost a určitý druh skromnosti. Ani když už byl ministrem, tak si nehrál na nějakého machra, který chce manipulovat našimi životy (a že jich je v české politice požehnaně). Navíc dokázal srozumitelně a bez frází vysvětlit veřejnosti i složité finanční záležitosti.
Právě proto u Eduarda Janoty nevadilo dokonce ani to, že za své služby státu dostal jako „trafiku“ post místopředsedy dozorčí rady společnosti ČEZ. Pokud už má stát nominovat své zástupce do podobných funkcí, tak to mají být přesně lidé jeho ražení.
Za posledních dvacet let působil na naší politické scéně ještě jeden významný úředník podobného typu, jako Janota. Byl to statistik a bývalý premiér Jan Fischer. Ten by měl například v přímé volbě prezidenta mel velkou šanci uspět. A osud určil, že právě Eduard Janota a Fischer se spolu nakonec sešli v přechodné vládě, která si získala takovou popularitu u veřejnosti, i když její výsledky nebyly až tak oslnivé. Někdy ale náladu občanů více ovlivní síla osobnosti, než čísla z tabulek.
