Cla, dotace a hlad

Nad světem se vznáší přízrak hladu. Od Egypta po Haiti vypukly bouře kvůli drahým potravinám, supermarkety v USA omezily prodej rýže na osobu. Cena potravin roste, jednotlivé země se rozhodují, co dělat - a často při tom podnikají naprosto nesmyslné kroky.

Řepka na výrobu biopaliv vytlačujje z polí obilí

Foto: PROFIMEDIA.CZ

Ceny potravin dnes rostou nejrychlejším tempem od sedmdesátých let minulého století. To samozřejmě způsobuje problémy především nejchudším zemím, jako je například Afghánistán, kde lidé vydávají na nákup základních potravin už nyní v průměru polovinu svého příjmu. Proč ale ceny rostou? Důvody jsou tři: zvyšující se spotřeba, snaha žít "ekologicky" ve vyspělých zemích a chybná politická rozhodnutí.

Potraviny ve stále větší míře polykají bohatnoucí rozvojové země. Jednoduše řečeno, kdo je bohatší, chce jíst lépe. Takže Číňanům už například nestačí suchá rýže, ale chtějí i maso - jeho spotřeba se zvýšila za posledních 17 let z 20 kil na hlavu ročně na dnešních 50 kilo gramů. A nejde jen o Čínu. Podobné je to s Indií i s některými africkými zeměmi.

Další příčinou je snaha o využití "ekologických" paliv v Evropě a v USA. Na polích se pěstuje místo obilí určeného na jídlo řepka, kukuřice či třtina, které po zpracování skončí v nádržích aut. Nejde přitom o maličkost. Podle Joachima von Brauna z americké organizace International Food Policy Research Institute by cena kukuřice okamžitě klesla o 20 procent a cena pšenice o 10 procent, kdyby jednotlivé státy vyhlásily moratorium na výrobu biopaliv.

Přitom část biopaliv je dotována a na výrobu jednoho litru biopaliva se často spotřebuje více než jeden litr nafty nebo benzínu.

A do třetice tu jsou regulace. Evrop ská unie, Spojené státy i Japonsko mají systém, který má zabránit "nadprodukci" potravin. Navíc díky vysokým dovozním clům se potraviny nepěstují na místě, kde je lze vypěstovat nejvýhodněji a v největším množství. Například na Kypru či v Řecku a Portugalsku se pěstují banány, zatímco někteří dovozci banánů z tropických zemí do Evropské unie musí platit clo ve výši pět tisíc korun za tunu.

Jaká je reakce zemí na zvýšení cen potravin na světovém trhu? Světový potravinový program, agentura OSN, žádá zvýšení svého rozpočtu o milióny dolarů. Podstatné částky na pomoc těm, kteří si nemohou dovolit dostatek potravin, chtějí i mezinárodní nevládní organizace. Postižené země zavádějí vývozní cla, ozývají se hlasy proti globalizaci a volnému obchodu. Nejméně postiženy zdražením potravin jsou totiž země, jež jsou ve výrobě potravin soběstačné a jejichž zemědělství je primitivní, nezávislé na světové ceně hnojiv či pestiticidů.

"Darování potravin z humanitárních zdrojů pomůže jen krátkodobě a dobrá situace zemí se soběstačným primitivním zemědělstvím je jenom dočasná. Připomíná to člověka, který nikdy neměl auto a teď si pochvaluje, že ho nyní nezasáhlo zdražení benzínu," říká ekonom David Marek z firmy Patria Finance. "Řešením musí být naopak odbourání nesmyslných dotací a cel, a tím pádem umožnění racionálního zvýšení výroby potravin," dodává.

FINANCE@REFLEX.CZ

Uložit a sdílet článek

facebook Google Linkuj.cz yahoo! Jagg.cz vybrali.sme